Známá brněnská adresa Grandhotelu v Benešově ulici skrývá mnohem víc tajemství, než si pamatuje mnoho místních patriotů. V devatenáctém století zde býval hudební hostinec Leopolda Brieta, který musel v průběhu století ustoupit ambicióznímu plánu na svoji rozsáhlou přestavbu. V roce 1865 zde totiž začal stavět Josef Werner nájemní dům v novorenesančním stylu, v roce 1870 se ale rozhodl zefektivnit svůj business plán, a přestavěl tak bytový dům na prestižní hotel, kterému dal honosné jméno Grand. O roce 1874 se tak můžeme bavit, podle všech dostupných materiálů, jako o prvním roce, kdy krásná budova Grandhotelu Brno skutečně začala sloužit turistickým cílům. Hned v začátcích převzal řízení velkolepého projektu zeť Josefa Wernera - František Felbinger, který dokonce získal dědičným právem rytířský titul Řádu pruské koruny III. třídy. Větší zásluhy si ale připsal projektem prvního elektrického osvětlení v Brně. Právě tuto událost si nemohl nechat ujít ani sám velký autor patentu na žárovku, americký vynálezce a podnikatel Thomas Alva Edison, který poctil moravskou metropoli svojí osobní třídenní návštěvou s manželkou a dcerou dne 13. září 1911, při cestě z Pešti do Prahy. A zde se začal psát náš příběh, který doteď neopustil Ameriku.

Kde získat zásadní a mnoho let skryté informace o slavném vynálezci a podnikateli, než v místě jeho narození a bydliště? Oslovil jsem Thomas Edison State University v New Jersey, abych vypátral víc informací o návštěvě známého autora tisíců patentů, z nichž tím nejznámějším je žárovka, kterou zdokonalil a nechal si ji patentovat. Současná prezidentka univerzity v New Jersey Merodia Hancocková mi vstřícně přidělila velmi ochotný pracovní tým, který začal pátrat v kronikách a osobních zápiscích Thomase Alva Edisona. Zaznamenali jsme společný úspěch. Stručné zápisky o cestě vynálezce do Brna byly nalezeny! Edison měl stále velmi nabitý kalendář a jeho plánem bylo strávit v Evropě tři týdny, ve kterých musel stihnout osobní návštěvu Paříže, Štrasburku, Mnichova, Vídně, Pešti, Brna, Prahy a Berlína. Slavný podnikatel vše stihnul – také díky vlastnímu vynálezu. Vzhledem k chudému dětství se Edison rád obklopoval věcmi, kterými se mohl pochlubit. Proto po Evropě cestoval svým osobně sestrojeným automobilem, který při jeho cestách působil velkou pozornost, zejména proto, že obecně automobilů na začátku dvacátého století příliš nejezdilo.

Edison měl mimo svých vynálezů také jednu velkou osobní vášeň, kterou byl poker. Poker dokonce miloval natolik, že se stal předsedou pokerového klubu v Montclairu v New Jersey, kde se natrvalo usadil na konci svého života. Když se kdekoliv naskytla příležitost zahrát si s dalšími lidmi poker, Edison neváhal a seděl u stolu. Přesně tento případ se odehrál také v herním kavárenském sále Grandhotelu Brno. Přestože vynálezce neměl původně v plánu vícedenní zastávku v Brně, drobné technické potíže s automobilem ho donutili zůstat v moravské metropoli o den déle. Stihnul si tak plánovaně osobně prohlédnout osvětlení Mahenova divadla (původně Městské divadlo Na Hradbách), kterému sám navrhoval elektroinstalaci, a aplikoval zde tak svůj teprve tři roky starý vynález. Druhý večer si šel Edison sednout do přízemních prostor Grandhotelu Brno s příznačným názvem Kaffe Grand Brno, které už tenkrát patřily herně s kulečníkovými a karetními stoly, aby si vychutnal svůj oblíbený doutník. Edison byl známý svým podnikáním v tabákovém průmyslu a velmi často si dopřával cigarety a doutníky vlastní značky, což výrazně odporovalo jeho prosazování zdravého životního stylu, kdy například hlásal, že je zapřisáhlý abstinent a nikdy se nenapil whisky, v té době v Americe tak oblíbeného nápoje.

V kavárenském sále Grandhotelu Brno ten den sedělo sedm hostů, čtyři hráli kulečník, tři seděli u stolu a hráli karty. Edison neodolal a jako velký fanoušek karetních her se představil a zdvořile se chtěl přidat k hrající skupině. Sedl si ke stolu místních karetních přeborníků, dostal do ruky první karty …a mlčel. V Evropě se v tu dobu totiž hrálo s klasickými kartami německého původu (dnes známé třeba na hru Prší), zatímco celá Amerika hrála s kartami anglického vzoru (známe dodnes na poker nebo Žolíky). Osazenstvo místního stolu holdovalo klasickému Mariáši, zatímco v Americe se na přelomu devatenáctého a dvacátého století stal velkým fenoménem právě poker. Edison měl osobně půlhodinovou snahu vysvětlit protihráčům pravidla pokeru a zkoušeli si dokonce zahrát hru s evropskými kartami. Když místní hosté princip hry nepochopili, Edison se odebral k samostatně stojícímu stolu, rozjímal a pokuřoval doutník. Poker se tak tenkrát v Brně příliš neuchytil. Fenoménem začal být poker ve střední Evropě až v devadesátých letech minulého století, tedy téměř 100 let po dobytí Ameriky pokerem. Dobrá zpráva je, že v Grandhotelu Brno zůstává stále, po víc než sto letech, herní sál a pořád se zde hrají karty. Casino Grand bylo stylově zrekonstruováno architektonickým studiem ATX a od začátku letošního února je provozováno pod prémiovou značkou LuckyBet. Vy si tak můžete osobně sednout třeba na místo Edisona a zkusit si poker proti krupiérovi v podobě Ultimate Texas Hold‘em nebo si zahrát cash game poker proti dalším hráčům, a vzít tak s sebou za zábavou i své kamarády. Třeba budete lepší než slavný americký vynálezce. Hodně štěstí.

Mgr. Michal Krčmář, MSc.

Rebuy Stars & LuckyBet, PR